Kiteboard, board, prkno, deska jakkoli to nazýváme, je to to dřevo, co drží kitera nad vodou. Nevíte si rady s tím, jaké prkno na kiteboarding pro sebe pořídit? Zde je pár postřehů z mé zkušenosti.
Snad největší nesmysl v kiteboardingu, který je z nějakého (pro mne nepochopitelného) důvodu rozšířený mezi začínajícími i středně pokročilými kitery, je: „Jezdit se dá i na vratech od hajzlu“, případně „Profík udělá handlepass i na žehlicím prkně“.
Já říkám: Kiteboard ovlivňuje subjektivní pocit z ježdění stejně nebo možná i více než drak.
Obecné pravdy, které se dočteš všude
1) Větší prkno – lepší na začátek, snáze se na něm učí, lze s ním jezdit ve slabším větru, většinou jde rychleji do skluzu, většinou lépe stoupá. „Větší kiteboard“, tím myslím pro jezdce cca 80-85 kg 140 cm a delší, 41 cm a širší.
2) Menší prkno – na začátek těžší na učení, většinou se s ním trochu hůře stoupá, vyžaduje větší vítr, ale bývá obratnější, na triky použitelnější. Menší kiteboard pro jezdce 80-85 kg beru 134-139 cm dlouhé a něco kolem 40 cm široké.
Nic nového pod sluncem, že? Tak jedem dál…
Půjdeme trochu do detailu
Více než velikost jsou pro vlastnosti prkna určující:
Velikost – vrátím se obšírněji k té velikosti. Poslední dobou je móda jezdit čím dál větší boardy. Velké prkno má opodstatnění v případech:
1) Začátečník – ano, na velkém prkně se dříve rozjedete a úplně počáteční progres bude rychlejší. Ale je třeba si uvědomit, že jezdec, který se tomu trochu věnuje, má celkem rychlý progres a přehnaně velký kiteboard rychle svými schopnostmi přeroste.
Já radím si pořídit rovnou prkno akorát velké, člověk se sice trochu více potrápí na úplném začátku, ale kiteboard mu zase vydrží podstatně déle. Nebude hledat po půl roce kupce na svá vrata.
2) Low wind – ano, v low windu se jezdí velké prkno (vrata, kolem 160 cm). Já osobně jsem zastáncem ježdění, když fouká (vítr nad 6m/s). A naštěstí pro mne byl vynalezen hydrofoil :). Na začátku své kiterské dráhy jsem měl 2 prkna (klasiku a vrata) a myslel jsem si, jak jsem na to nevyzrál.
Ale jednak mě to s vraty nebavilo a jednak už vůbec mě nebavilo tahat dvě prkna. Pro mne je to další krám navíc. Nicméně existuje velká skupina low-windařů, kteří soutěží, kdo bude jezdit ve slabším větru na twintipu. Pro ty jsou fungující vrata ideální.
3) Ježdění v botičkách – ano, na botičky se bere prkno delší než na strapy, ale zhruba o 2-5 cm oproti prknu se strapy. Nicméně wakeři začali jezdit ultra dlouhá prkna (155-165 cm), tak jsem zvědav, jestli se to přenese i do kitu :).
Nevýhody velkého kiteboardu:
- Málo obratné, většinou jízda typu „tank“ – nabere směr a nic ho ze směru nerozhodí (ani jezdcova silná vůle).
- Dost špatně s ním jdou dělat i základní triky, jako jsou jednoduché rotace, o základech un-hooku nemluvě.
- Hůře se převáží, nevejde se do normálního bagu, zabírá místo v autě, v letadle Vás prudí, …
Mnou doporučené délky pro kategorie jezdců: Budu brát jezdce 85 kg, 180 cm vysokého (to nehraje moc velkou roli):
- Jezdím všechno, nejsem vyhraněný, jezdím ve strapech, chci dělat lehce freestyle, spíše zaháknutý, sem tam se odháknu, občas jedu na výlet do druhé zátoky-prkno 136-139cm (40-41 cm široké). Toto je nejklasičtější délka.
- Chci dělat freestyle a postupně přejdu na botičky-prkno více prohnuté, délka 139-142 cm.
- Chci jezdit freeride, ale chci mít jistotu, že se svezu i v slabším větru a nechci dělat triky. Rád se vozím a skáču rovňáky. Popřípadě jsem kus chlapa (100 kg). Délka 139-145 cm.
- Jezdím pouze na silný vítr. Vítr pod 10 m/s mě nezajímá, rád skáču vysoko a dělám základní triky. Délka 134-138 cm.
Rada 1: Délky berte jako mé doporučení, není to dogma. Proti gustu žádný dišputát!
Rada 2: Najděte si prkno, které svojí velikostí a vlastnostmi bude co nejblíže vaší představě o kiteboardingu. Vozit s sebou na spot více kiteboardů je nepraktické.
Materiál a vnitřní struktura kiteboardu
Mluvím o dřevěných prknech, pokud vím, tak pěnové desky se vyskytují už jen v muzejních sbírkách zatvrzelých staromilců. Ale dřevěné jádro se alchymisticky skládá z destiček různě poskládaných podélně i příčně, což dělá tvrdost podélnou, příčnou i v krutu.
Struktura dřeva v prkně
Některá prkna mají přidanou vrstvu z karbonu. Karbon je lehký, extrémně pevný, pružný, ale křehký materiál. Přidává se tenká vrstva různě vrstvených vláken s různými úhly překryvu.
Tím se určuje pevnost a pružnost kiteboardu. Karbon svými vlastnostmi nahradí silnější vrstvu dřeva, proto může být karbonové prkno lehčí. Nicméně karbonové prkno je náchylnější na poškození o kameny.
Vnitřní struktura dělá vlastnosti prkna. Některé kiteboardy jsou tvrdé, parádně stoupají, skvěle odrážejí do velkých skoků, ale za hodinu ježdění z nich bolí kolena.
Jiné jsou měkké, super na příjemné ježdění v chopu, ale do skoku se prostě neodrazíte. Tato vlastnost na první pohled vidět není, je nutné prkno vyzkoušet.
Rada: pro vyznavače freestylu prkno tvrdší, pro začátečníky, jezdce, co se rádi jen vozí a pro freeridery prkno spíše měkčí.
Průhyb kiteboardu (velikost rockeru)
Velmi důležitá charakteristika prkna, která se dostává do popředí v posledních letech s nástupem wakestylu a ježdění v botičkách. Dříve byla prkna spíše rovná, prohnutá pouze trochu a to hlavně kvůli tomu, aby se při jízdě nezatápěla špička. Dnes se vyrábí prkna různě prohnutá. Čím větší průhyb, tím lepší odraz a zahranění do triku a většinou i pop, ale zase horší stoupavost a naopak.
TIP:
Měření rockeru na prkně
Průhyb se měří tak, že položíte kiteboard na rovnou plochu vzhůru nohama (ploutvičkama), změříte výšku od podložky a uberete tloušťku prkna na koncích.
Větší (freestylový) průhyb je zhruba 5-6 cm. Freeridová prkna mají průhyb menší. Výroba freestylového prkna je o hledání kompromisu mezi průhybem a stoupavostí.
Navíc efektivní velikost rockeru ovlivňuje i podélná tvrdost kiteboardu. Měkké prkno se při jízdě maličko narovná (zploští) a efekt prohnutí se trochu eliminuje. Je to opravdu velká alchymie. Opět není na první pohled úplně patrné, je dobré prkno vyzkoušet.
Rada: pro vyznavače freestylu a pokročilé jezdce prkno prohnutější, pro začátečníky, jezdce, co se rádi jen vozí a pro freeridery prkno plošší, aby dobře stoupalo. Wakestyleři prkno ohnuté jak luk:)
Konkávy, profilované dno
Konkávy a oranžové flosny
Modernější/dražší prkna mají zespodu profilování. Konkávy (pokud nejsou špatně udělané) zlepšují stoupavost, takže prkno může být o maličko více prohnuté (co větší průhyb ubere na stoupavosti, to doženou konkávy).
Obecně řečeno profilované dno mívá lepší jízdní vlastnosti než ploché, ale bývá dražší, protože konkávy se frézují.
Trochu si přihřeju polívčičku. Prkno Brunotti Youri Pro model v roce 2017 přišlo s novinkou – vystouplé dno ve tvaru podlouhlé pyramidy, asi půl centimetru vysoké, 10 centimetrů široké a asi 60 cm dlouhé. Při dopadu tato pyramida rozráží vodu a tím i energii do strany a výrazně to změkčí dopad oproti rovným prknům.
Pyramida na Yourim
Rozdíl je opravdu znát, nebolí ani dopady z velkých výšek bez draka. S podobným řešením přišla již před delší dobou jedna značka, ale ta udělala bouli kulatou, takže prkno plavalo. Pyramida na Brunotti má podélnou hranu rovnou a tím i drží směr jízdy a prkno neplave. Rozhodně dobré vyzkoušet.
Rada: je to otázka peněz a jízdních vlastností. Rovné prkno bývá levnější, profilované bývá dražší s lepšími jízdními vlastnostmi.
Cákavost do obličeje
Některá prkna cákají tak, že se na nich nedá jezdit, jiná vůbec. Mezi kitery existují spory, čím je to dané. Nedávno jsem měl možnost jezdit na prkně, které cákalo neuvěřitelně. Hrozně mi to vrtalo hlavou, proto jsem si dal tu práci zjistit, čím to je. Podle mého názoru prkno cáká přímo do obličeje na dvou místech.
1) Přes špičku boardu – to je obvyklejší. Prkno při jízdě v chopu nebo při zahranění do triku nabere přední špičkou vodu, kterou pošle přímo do obličeje. Při nájezdu do triku je to velmi nepříjemné. Je to dané poměrem prohnutí (rockeru), délky prkna a umístění padů. Takové stříkací prkno má při normální rovné jízdě po absolutním flatu zatopenou zadní hranu hned za přední flosnou.
Laicky řečeno je z boku hodně zatopené, kouká jen malá část zadní hrany nad vodu. Při jízdě vidíte šrouby od flosny, ale dále prkno už ne. Proto se při zahranění snadno zatopí předek prkna a cáká.
Naproti tomu prkno, kterému při jízdě kouká z vody asi 30 centimetrů zadní hrany (za šrouby vidíte ještě velký kus prkna koukající z vody), do obličeje necáká.
2) Cákání vody od paty zadní nohy – při jízdě prkno jakoby nabírá z boku vodu a ta se odráží od paty zadní nohy a stříká mezi nohama přímo do obličeje. Zde by pomohlo posunutí padů trochu k přední hraně prkna, ale pokud by to mělo být moc přes osu, je to špatně.
Každopádně cákání vody do obličeje je velmi nepříjemné a pro mne osobně je to jasný signál se prknu obloukem vyhnout. Toto ovšem v obchodě nezjistíte už vůbec a jediný způsob, jak se tomu vyhnout, je prkno otestovat. Test je jednoduchý, žádné velké ježdění. To prkno Vám to prozradí během prvních 100 metrů jízdy.
Rada: cákavému prknu se jednoduše vyhnout. To se nezlepší, ani si na to nezvyknete, pokud vám to vadí už při první jízdě.
ABS hrana
Pokud prkno má ABS hranu, jeho hrana je tvořená z měkkého, ale houževnatého plastu. Hrana bývá dokola celého prkna a chrání dřevěné jádro proti poškození při nárazech. Pokud narazíte do kamene nebo něčeho ostrého s prknem s ABS, energie nárazu se rozprostře do hrany, plast se lehce poškodí nebo v něm zůstane vryp, ale nepoškodí se dřevěné jádro.
Poškozená ABS hrana se buď zbrousí (karboflexkou :)) nebo se dolepí. Ale prkno je nepoškozené. Opatrný jezdec, který jezdí na hloubce, nestartuje ze břehu ani nevyjíždí zpět na břeh, hranu ABS na prkně nepotřebuje.
Rada: pokud jsi vyznavač stylu „kašlu na to, ať se práší za kočárem“, měl by ses poohlédnout po prkně s ABS hranou.
Posílené inzerty focené zespodu
Posílené inzerty
Zajímají pouze jezdce, kteří chtějí jezdit ve wakových (kitových) botičkách. Pokud jezdíte se strapy, je to jedno. Ale pokud budete chtít jezdit v botičkách na prkně, které má normální inzerty, může se lehce stát, že při větším pádu inzerty vyrvete a prkno zničíte. Záruka se na to nevztahuje.
Rada: s botičkami pouze s vyztuženými inzerty. Pokud prodávající neví, jestli je prkno má nebo nemá, vyhnout se mu.
Design kiteboardu
Jasně, design nejezdí, ale pomůže, pokud prkno ztratíte ve vlnách. Lepší je, když je na prkně barevně výrazná část a to i zespodu (světlá nebo přímo reflexní). Pokud se vám tmavé prkno s tmavými ploutvičkami otočí vzhůru nohama a odjede ve vlnách 30 m daleko, velmi špatně se hledá a můžete o něj přijít.
Rada: z obou stran prkna něco barevně výrazného (ploutvičky, samolepky,…).
Závěrem: Co se stane, když si pořídíte nevhodné prkno
„Nevhodné“ myslím to, které neodpovídá Vaší váze, výkonnosti, stylu a zaměření ježdění.
Příliš dlouhé (velké) – Váš progres bude pomalejší a v určitý moment se dostanete do bodu, kdy se progres zastaví. Ne ani tak proto, že by to na tom prkně opravdu nešlo udělat, ale proto, že trénink bude neúměrně těžký a odradí Vás to. Nedávno jsem si půjčil od kamaráda prkno (větší a širší), které bylo pro mne v mých kitových začátcích „iniciační“.
Tzn. díky němu jsem zjistil, že prkno může i fungovat a své stávající jsem hodil po psovi, rozuměj prodal jsem ho. A na tomto iniciačním prkně jsem teď nebyl schopný udělat ani Backroll.
Příliš krátké – nebudete schopni jezdit ve slabém větru, když klesne vítr pod určitou rychlost, přestanete nastoupávat a pak i jezdit. Ostatní s většími draky a většími prkny ještě jezdit budou, Vy už ne.
Příliš tvrdé – budou Vás z něj bolet kolena, což se projeví zejména na kitových výletech, kde jezdíte týden, čtrnáct dní každý den. Intenzivním ježděním na tvrdém prkně si člověk zadělává na problémy s klouby v budoucnosti.
Příliš měkké – nebudete schopni se odrazit do skoku a i dopady nebudete ustávat. Váš progres se opět zastaví ze stejného důvodu jako v prvním bodě.
Příliš prohnuté – nebudete schopni nastoupávat i v dobrých větrných podmínkách. Prkno spotřebuje příliš mnoho energie větru na hrnutí vody a už nezbývá na stoupání. Jeden můj kamarád končil každou svoji kite session sfouknutý dole po větru (někdy i v křoví), než si uvědomil, že wakestylové, ultraprohnuté prkno, které si krátce předtím pořídil, není pro něj vhodné.
Cákavé – není třeba zdůrazňovat, u cákavého prkna hrozí psychická újma a dokonce možnost zvážení ukončení kiteboardingu jako zábavy a koníčku!!!
Prkno bez spodního profilování (v pokročilejších fázích) – většina dopadů u těžších triků bude končit podklouznutím prkna a pádem. Opět hrozí zpomalení progresu.
Několikrát jsem narazil na fakt, že je nejlepší si prkno vyzkoušet. I když kupujete nové nebo i použité prkno, chtějte se na něm svézt. Dobří obchodníci mají testovací boardy, nemusíte se bát, že je poškrábete. Pokud kupujete kiteboard bez vyzkoušení na inzerát, je to velká loterie a pravděpodobnost zaplakání je veliká.
Půjčovat draka na test je daleko ošemetnější věc, ale prkno je stejně většinou trochu poškrábané, takže by to neměl být problém.
Uvidíme se u vody. Přemek
PS: Já jezdím desku Brunotti Youri Pro 2017, 140 x 42 cm převážně s botičkami (někdy strapy), nejčastěji ježděný drak Ozone C4 14 m a Ozone Zephyr 17 m. Do low windu používám hydrofoil Moses Fluente s laminátovým prknem T60 v kombinaci s drakem od 10 m až po 17 m.